Jaro je letos opravdu krásné, to naše s Vítečkem a jeho rodinkou je nádherné. Vítek už prošmejdí každý kout a nic mu není cizí. Dovezl jsem mu první kytaru, ale zatím do ní svým řídkým chrupem vyryl několik dvojčár, maminka říká že to je na památku. Víc mu padla do oka heligonka, chvilku poslouchal, ale pak se vrhnul na klapky a měch a tklivá melodie dojímala jen babičku. Heligonka je taky první věc větší jak on kterou se mu podařilo přelést. Pěkně se zafuněl a z harmoniky dolů to šlo trochu rychleji než si představoval. Už se těším až rozšíříme trio Vevrčáci na kvartet, samozřejmě o Vítka, baby nebereme, vyjímku dostala pouze Bufča protože nám do toho nekecá. Taky jsme už ráno povídali pohádky, ale než stačil vlk sežrat babičku s Karkulkou tak se Vítek poprvé sám postavil na ty svoje špalíky a měl z toho pěknou jundu. Prostě je to paráda a užívám si to plnými doušky. Vítečku zase brzy přijeďte, moc se na Vás těším.