Ahojte !
Léto je v plném proudu a i já s rodinkou si to jaksepatří užíváme. Sice převážně doma v Brně, ale jak jsme zjistili, je to v tomto období, kdy Víťa ještě nechodí, ale už ho to v kočáre děsně nudí, pro nás nejjednodušší a pro Víťu nejlepší a nejbezpečnější. Nejvíc ho baví lozit po bytě a objevovat, honit se s Bufčou a kramovat mi šuplíky. Ale luftovat se samozřejmě chodíme každý den a o víkendech pořádáme malé výlety do okolí.
Minulou sobotu jsme třeba byli na Vranově – jééé, tam je moc
hezky, tam se mi líbí. Vzala jsem kluky a Bufču do lesa a nutila jsem je
hrát různé tábornické pochodové hry, což se nesetkalo s velkým
nadšením, takže jsem po stezkách a remízkách nakonec skotačila sama 
. Táta má totiž jednak fóbii z klíšťat, jednak strach
z toho, že by se ušpinil a navíc odpor ke všemu, co je jen trochu
zelené, co zavání jakoukoli kolektivizací a co zní, byť
jen vzdáleně, jako trampská píseň. Bufča sice skotačila až
moc, ale neustále porušovala pravidla hry – individualistka jedna
– no a s Víťou se ještě taky moc nedá, pravda. Už aby
chodil!!!!
Tuto sobotu jsem iniciativně navrhla zase výlet do ZOO. Je tam povolen
vstup se psy, takže ani tentokrát nemusela naše černá krasavice
trhat partu a vyrazila s námi. U pokladny jsme i jí zakoupili
vstupenku a za odměnu dostali papírový pytlík s papírovou lopatičkou,
který jsme byli nuceni použít hned asi 3m za vstupní bránou 
. Až na ty davy lidí (mají být sakra na dovolené, néé?) to
bylo bezva 
. Víťu však, ač jsem jeho teretické přípravě
s leporelem plným zvířátek věnovala dost času, zajímaly jen
kukuřičné křupky, rýžové chlebíčky, moje klíče a lidi kolem.
Z podivné letargie ho nevytrhli ani šimpanzi – na ty jsem nejvíc
spoléhala. V tátově zorném poli pro změnu převažovaly stánky
s občerstvením, které „porazili“ jen ti
šimpanzi a taky surikaty (ve kterých prý spatřoval až nápadnou podobu se
mnou – nechápu 
. Zato Bufinka byla ze všeho jako uvytržení
(a návštěvníci ZOO, hlavně ti malí, byli zase uvytržení
z Bufinky). Večer lehla a spala a spala a spala…
Jedinou slabinou těchto výletů bohužel je, že Víteček si
v kočárku krásně odpočině a nabere enegrii, zatímco u rodičů
je tomu právě naopak 
.
