Tož to byly dva krásné víkendy, tentokrát jsem tam měl i nějaké pomocníky, a tak jsem je musel trochu zapojit do procesu. Taková práce je však více zábavou a když je to pro Vítka tak to platí dvojnásob. Vítek dostal fůrik s kostečkama, po počátečních rozpacích se s ním pěkně zkamarádil a my jsme ho nestačili otáčet u hranic pozemku. Za cvíli pěkně pelášil a my jsme jen čekali kdy to někam napálí nebo zakopne. Nic z toho se nekonalo, ale večer spal jak dudek. Ráno teda klasicky nic moc, a tak rychle hajdy za dědou do betle na pohádku ať si mamka trochu schrupne. Karkulka vždy zabere, tentokrát i na babičku, a tak jse vstával jako vždy první já. Bylo to bezva, Vítek s Bufčou se vyřádili a rodiče si snad trochu odpočinuli. Jak je vidět z poslední fotky táta ho zarval hned po kolaudaci houpačky a nevím jestli tam neleží ještě teď.