Letos nám vánoční design nedělal sníh, ale krásná námraza, možná Vám Lucka nějakou fotku ukáže. Vítkovi to ale bylo jedno, na čem jede a po čem se válí. Vyloženě se mu to líbilo a pohyb mu svědčil, spal jak dudek, no a já se musím přiznat, že jsem u pohádky párkrát zatuhnul a budili nás oba zároveň, Vítka na svačinku a dědka, aby mazal přiložit do kotelny. Chodili jsme krmit ptáčky a Víteček pak sedával na okně a koukal, jak zobají. Řezal pěstí do okna, křičel ga ga, pi pi a divil se, že fógli zvedli krovky a odlětěli vždycky dřív, než stačili zobnout jedno semínko. Pak jsme s atlasem zjistili, kdopak nám to tam lítá, a už byl pokoj a jenom koulel očima na sojku, datlíka, sýkorky, brhlíka, kominíčka a další hladové kormorány, jak jim všem říkám. My jsme jako vždy na Vánoce hladem netrpěli a všechny naše kuchařky v podobě maminek, manželek, babiček a prababiček se opět blýskly jako baby bez jakéhokoliv soudného odhadu co se týká spotřeby jídla na osobu a den. Mražák doma je narván tak, že tam není místo ani na ten studený vzduch, takže na Velikonoce budou holky na výslužku opět místo vajíček dávat linecké, struktuálně připomínající kvalitní žulu. To to zase slíznu !!!