Tak první noc ve stanu proběhla naprosto v pohodě a celý víkend byl bezva, děcka se vyblbly a stařéci si oddáchli – jak kteří, záleželo na dravosti vnoučka. My jsme byli z těch co vydechli, ale pravda bylo třeba být furt ve střehu. Stan máme za sebou, teď nás čeká první noc pod širákem a děda bude spokojený. Asi to bude na chalupě v dovolenou a jediný kdo se bude obávat bude Vítečkova maminka. Když se ale podívá trochu zpátky, asi tak 25 let, zjistí že je to pořád stejné, že to vše přežila a má na co vzpomínat.