Během mého pobytu v porodnici před porodem i po porodu strávil
Víteček v Olomouci s babi a dědou spoustu času. Přestože oba
pracují, snažili se Honzíkovi ulehčit situaci a Víťu si vzali k sobě
i přes týden. Pomocnou ruku podala i teta Liba a strejda Zdenek,
kteří Víťu hlídali dopoledne a přes oběd. Vždycky se nějak
v hlídání prostřídali a moc nám tak pomohli. Období, kdy jsem já
byla v porodnici na pooperačním, miminka o patro níž
v inkubátoru, Honzík s Bufčou doma a Víteček v Olomouci,
bylo pro mě opravdu těžké a strašně jsem se těšila, až budeme
konečně zase všichni spolu doma jako rodina. Ale s vědomím, že je
o Vítečka tak skvěle postaráno, a že on zvládá odloučení
velmi dobře, jsem to nakonec zvládla i já . Stálo mě to sice dost
kilogramů na váze, ale je to za náma a kila jsou už zpět .
Tady je tedy první várka fotek od dědy Šimona. Fotky od Svobodů budou příště…
Čtvrtek 16. 4. 2009 v 21.52
V zimě jsme chodili pravidelně bruslit, zvládli jsme základy na lyžích, na kole, na trampolíně a už se těšíme na první jarní sluníčko a na chalupu.