V jednom malém městečku žily dvě děti – Kaj a Gerda. Měly se velmi rády a často si spolu hrály až do chvíle, kdy do Kajova oka a srdce spadla střepina zla. Od té doby byl protivný a zlý. I na svou kamarádku Gerdu… Přestože Andersen napsal svoji pohádku v próze, zaklel v ní dramatické napětí – Sněhová královna je tematicky bohatá a myšlenkově mnohovrstevnatá. Andersen staví proti sobě dvě extrémně protichůdné podoby lásky. Nositelkou té první podoby je zejména Gerda, jejíž láska je čistá, vřelá, obětavá, nezištná, ale i statečná, podobu druhou reprezentuje láska Sněhové královny, která je tak egoisticky vyhrocena a vražedná. Andersen ukazuje, že pospolitost a cit dokáží přemoci síly zla. Uvedením pohádkového titulu si navíc připomeneme kulaté výročí dánského spisovatele.