Jak nám mimísek v 11. týdnu porostl?<p>Desátým týdnem těhotenství – osmým týdnem stáří plodu – skončilo tzv. embryonální období vývoje plodu a začíná období plodové. Na ultrazvuku je jasně vidět obličej a oči, jednotlivé prstíky, které můžete dokonce spočítat. Všechno je již na svém místě a má jediný úkol, růst a sílit. Hlava stále ještě tvoří převážnou část celého těla – téměř polovinu. Je rozeznatelný krk. Obličej je již dobře utvořen. Čelo je vysoko na hlavě a vydouvá se. V očích se začíná vytvářet duhovka. Ruce a nohy již nejsou přitaženy k tělu, ale volně se pohybují – na ultrazvuku můžete vidět radost z pohybu (pokud miminko nespí). Také prsty jsou již dobře vytvořeny. Miminko dokáže sevřít ruku v pěst. Miminko je velmi čilé – kope, polyká, a pohybuje se v plodové vodě. I když se miminko čile hýbe, maminka to ještě nemůže cítit.
Tak nám to utíká, 11. týden je pomalu za námi a ve středu 1.
února jdu s mimískem poprvé do poradny. Dostaneme průkazku a dozvíme
se další různé důležité věci. Teď mám nějakou virózu, takže jsem
doma, abychom něco nepřechodili. Snad to mimísek zvládne bez
úhony. V sobotu u nás byla na návštěve moje
kamarádka Hanka s manželem, jsou taky těhotní, ale už ve 30.
týdnu. S Hankou jsme probraly vše od cvičení na balónu, kyseliny
listové až po výběr porodnice. Hoši diskutovali o tom, jaké sporty
budou jejich synové dělat, na jaké hudební nástroje hrát, proč
chodit a nechodit do skautu či do fotbalu…. 
. Bavit se o takových věcech, když má mimísek 3cm nebo
kolik je jistojistě předčasné, ale byla to docela legrace 
. Jinak žijeme v poklidu, dneska jsme s Honzíkem
vyměřovali naši novou knihovnu, Honi ji pak maloval (nebo jak se tomu
říká, prostě to najednou bylo v počítači jako živý) a necháme ji
vyrobit. Ježíšek nám přinesl tolik čtiva, že to už není kam dát. Já
brousím po netu a koukám na všemožné potřeby pro kojence, kočárky,
autosedačky, postýlky a tak. Příští týden budou jarní prázdniny, tak se
pojedeme nadýchat čerstvého vzduchu do manželova rodiště (vlastně
nerodiště, ale dřívějšího bydliště) do Dvorců. Už se těšíme 
. Jinak ve středu po „poradně“ se ještě určitě
ozvu co a jak!
P.S. Dole jsou nějaké fotečky…jsem už vybrala autosedačku,
kyblík, nosítko a něco pro babičku a dědu do Olomouce 
.
Středa 1. 2. 2006 v 22.18
Vybrala jsi pro babičku s dědou pěkně, ale nevím zda jim v tom všem nebude trochu těsno. Těžko si dovedu představit dědu jak např. nese babičku v sedačce při absenci elektrického proudu pod lanovkou na Šerák a babičku jak ho strženého snáší zpět v zavinovačcě dolů.
Úterý 7. 2. 2006 v 21.53
Minulý týden ve středu jsem jela s tatínkem do města nějak před čtvrtou hodinou, že zajdeme do Telecomu, podívat se na telefon s přenosným sluchátkem. Viděla jsem tam jeden zlevněný model v akci. Tatínek začal ve vitrínách prohlížet modely. Já jsem si stoupla do fronty. Byla přede mnou jedna paní a u pultu druhá. Po dvaceti minutách táta měl prohlídnuto, ale v mé pozici ve frontě se nic nezměnilo. Šimon zavelel odchod, tady prý ho chytne důchod a že pojede někam jinam. To já jsem s ním už nejela, protože jsme měly s babama sraz na náměstí u želvy a že půjdeme někam na pivo. Měla jsem tedy do 17 hod. čas a tak jsem se vydala po dlouhé době do Prioru.Kam jinam, než do oddělení dětských kočárků.Naposledy jsem kupovala kočárek před 28 lety a od té doby nebylo třeba vývoj tohoto spotřebního výrobku sledovat. Ale to ti povím, čuměla jsem.Bylo jich tam spousta. Když jsem odcházela, asi bych nedokázala na žádný ukázat, že bych si ho koupila. Některé barevné kombinace příšerné,ceny taktéž.Kočáry mi připadaly jako obrovské hroudy pomačkaných hader.Až někdy přijedeš do Olomouce, tak se spolu půjdeme podívat a řekneš, jakou máš představu a jaké se Tobě líbí.Děda Šimon se už určitě vidí na tom posledním obrázku.