lucinčin blog   | osobní kulturní deník mimísek přátelé fotky odkazy o mně
Poradna podruhé
Neděle 05. březen 2006

</p>Naše (moje a mimískova a tátova - ten ale dělal jen řidiče) návštěva v poradně byla stejně rychlá jako ta první. Sestřička mi změřila tlak, napotřetí se to vešlo do normy, tak to zapsala. Dvakrát jsem ho měla dóst vysokej, tak jsem jí vysvětlovala, že jsem půl hodiny předtím měla pohovor s maminkou jednoho mého žáka, který mě dost vytočil… Zeptala se mě, kolik vážím, tak jsem řekla o půl kila víc než minule. Vážím se každý den ráno, ale pohybuju se mezi 51,5 a 53,5, tak jsem to nějak zprůměrovala na 52,5. Paní doktorka mi dala lísteček na další ultrazvuk ke specialistovi, někdy koncem března tam mám jít. To už se taky bude vědět, jestli mimísek zvýší skóre něžného pohlaví v naší domácnosti na 3:1 nebo se stav vyrovná na 2:2. Jsem zvědavá…..ještě taková doba! Taky jsem dostala doporučení na cvičení a plavání, takže jsem si před chvílí sbalila trenýrky a jarmilky a zítra valím do Fitness na Vídeňskéemoticon.Už se taky začínám zaoblovat a nedopnu žádné kalhoty. Řekla jsem si tedy, že vyrazím zrekognoskovat trh s těhotenskou „módou“, pokud se to módou dá vůbec nazvat. Zjistila jsem ale, že neexistuje žádný mezistupeň mezi normálními kalhotami a obřím „něčím“, co má velikost asi 48 a vpředu vak na pupek tak v 8. měsíci. Takže jsem si koupila jedny o 2 čísla větší rifle, spustila je co nejníž, aby nestahovaly a je po ptákách. Vypadám trošku jak nějakej pubertální skejťák, ale odmítám chodit v těch hnusných neforemných hadrech a vypadat jako nějaká „maminaemoticon“. Časem asi budu muset nějakej ten „pytel“ pořídit, ale dokud to jde, popouštím jen dolů či vytahuji nahoru…Před chvilkou jsem se ptala manžela, jak to prožívá on, že bych o něm chtěla taky něco napsat. A taťka na to: „Já čekám.“ Na co? „Až se to narodí.“ Ale on je i jinak málomluvný, neberu si tento zdánlivý nezájem osobně. Určitě se těší emoticon. Jinak je mi dobře, patřím mezi ty šťastné, které nepoznaly žádné nevolnosti či jiné nepříjemnosti spojené s prvním trimestrem. Jó, změny nálady možná, ale ty mám odjakživa. Kromě malého bříška stále ani „nevím“, že jsem těhotná. Snad jsem to nezakřikla. Taky jsme četla, že kolem 18. týdne mohou těhulky poprvé ucítit pohyby miminka. Ale to jen ty štíhlé nebo ty, co už byly někdy těhotné. Ostatní až kolem 20.-22. týdne. Na to už se moc těším, až mimíska ucítím, bude to zase o kousek osobnější, budu vědět, že tam fakt „je“, rošťák jeden emoticon.Jejda, to je hodin! Jdeme se vyvenčit s hafáčkem a pak hupky dupky do hajan. Tak dobrou!emoticon


( 2,233 přečtení )
2 komentáře k příspěvku “Poradna podruhé”
  1. Evik říká:
    Středa 8. 3. 2006 v 18.00

    Ahoj Čárko!!! Budu ti říkat 2 v 1 Hned jak se ten Mišpulín pohne, tak musíš hned napsat. Já ti ale klidně už teď můžu popsat jaké to je!!! Neboj- těhotná nejsem :-). Jedná se o jiné zážitky. Zrovna včera jsem ty prazvláštní pohyby zažila. Víš, mám to teďkom docela nabity. Tím nemyslím moje střeva, i když k tomu se dostaneme později. Mám toho hodně ve škole, dlouhej rozvrh a tak, třeba v úterý mám školu od 9 do 18.15 v kuse :-( . A nevím ti čím to je, ale vždycky to nějak neodhadnu s jídlem, obvykle si ho vezmu málo. To mám pak taky prazvláštní pohyby, ale o něco výš, navíc jsou doprovázeny zvuky o nic méně prazvláštními. To je při přednášce Dr. HUDEBNÍKA, kterého máme z latinské mytologie, docela trapné. " Vy nám tu opět muzicírujete", řekl mi posledně se smíchem Dr. Hudebník. Napadla mě sice vtipná odpověď, ale nakonec jsem ji spolkla společně s posledním douškem vody,se kterou – jak jsem se mylně domnívala – spláchnu i to hnusný škrudlání v bancku a řekla jsem si, že příště už si toho žrádla musím vzít hernajs víc!!! O škrudlání by se toho dalo napsat hodně, největší trapas je to v čekárně u doktora – ticho jak v hrobě, všichni houpou nohama, a najednou se to ozve: á doprčic, co to bylo? Všichni začnou kradmým pohledem zjišťovat, kde je zdroj.A znova – škrundulung ..dungulungukun­kííííí! Tyjo to bylo nahlas! Další nával! Zakašlu,ať se to zamaskuje. Dobry. Kde je doprčic ta sestra? Á někdo další jde. Pohoda, šustí bunda,hledá kartu v kabelce= další záchranné krycí zvuky. Už to zase přichází -škrůůůůůůůůůůng – jé! časopis! Tak si ho vezmu a listuju jak o život-ostatní si musí myslet, že jsem Číslo 5 žije-nikdo jiný takhle rychle totiž nečte. Jaká to lebeda když je vytištěnej na hodně šustivým papíře!!! A tak, určitě jsi to taky zažila.

    No a teď k těm správným pohybům. Včera bylo také úterý. Opět jsem si vzala málo antiškrundadla,tedy jídla. „Hergot,co teď?“ řekla jsem si. zrovna procházím kolem univerzitní restaurace. " Dnešní menu: čočková polévka s ostravskou klobásou, bramboráčky se zelím „,čtu. " Hahahahaháááá­áááááá“ směju se. To bude pošušňáníčko! „Hernajs, mám ale jen půl hodiny čas.no tak to do sebe naházím…“ a doopravdy jsem to do sebe nasypala.

    Nevím, jestli právě toto zhltání byl onen důvod mých pozdějších orosených zad i zadnice, spíš to však tipuji na kombinaci více aspektů, a to:

    • zhltání
    • suroviny, z nichž byly pokrmy připraveny – čočka,zelí,čes­nek,klobása ( pivo jsem si naštěstí nedala)
    • vražedná kombinace těchto surovin
    • cena byla 39,– Kč, z čehož se dá usuzovat i o horší kvalitě potravin, hygieny apod.
    • následný sprint na přednášku

    Zkrátka- všechno to ve mně nějak zreagovalo. Na hodinu dr. Hudebníka jsem doběhla tak tak. Když jsme začali probírat jakyhosi boha-už si opravdu nevzpomenu jestli to byla Afrodita nebo Zeus – byla jsem totiž v částečném deliriu a naprosto mimo, protože TO BYLY PANEČKU POHYBY !!! Chtělo to prostě ven. Luci, zbytek popisovat nebudu, jen ti řeknu, že ja už mam za sebou nejen pohyby – na zachode me totiž čekal i porod.

    Mějte se všichni krásně, užívejte si to, pusu Bouffince, já si jdu koupit černy uhli a espumisan. Papa

  2. Evik říká:
    Středa 8. 3. 2006 v 18.03

    Hernajs napsala jsem toho vic než ty!!!Tak koukej ještě něco napsat,ať si ostatní nemyslí, že mi to tu patří :)

Zanechte komentář