18. týden těhotenství<p>Co nového u mimíska v bříšku?
Již byly vytvořeny žaludek a střeva. Rychlost růstu miminka opět
zpomaluje. (To je divné, bříško mi právě teď nějak rychle roste!).
Dítě je stále více podobné člověku (čili svojí mamince 
). Ruce jsou o něco kratší než nohy (předtím to bylo
naopak) a celé tělo se napřimuje. Tělo miminka pokrývá tenká pokožka.
Zatím pod ní není žádný podkožní tuk – jeho zásoby si bude muset
miminko teprve vytvořit. (Jojo, ukládat si tuky ho naučí jeho
tatínek). Díky tomu jsou pod kůží vidět cévy a kosti. Začínají se
objevovat vlasy. Vytváří se vnitřní ucho. Ledviny jsou již plně
vytvořeny a fungují. Jsou již vytvořeny také pohlavní orgány. Uši jsou
již funkční a miminko může slyšet jak hlas maminky a tlukot jejího srdce,
tak vnější zvuky.
Takže mimi už slyší?? NO NAZDAR! Slyší tedy Bouffinčiny záchvaty
štěkotu, ze kterého mi málem praskají bubínky, slyší, jak nadávám,
když něco nemůžu najít 
, slyší 32 dětí povykujících o velké přestávce,
taky jak mi šplouchá ve střevech, škrundá v žaludku, praská
v kyčli, jak mi bije srdíčko, jak si ve vaně falešně si
zpívám…Ale konečně vlastně slyší i Mozarta, kterého mu (jí)
pouštím a všelijakou jinou muziku, která se nepřetržitě line
z Honiho PC, mé výklady v hodinách prvouky, moji bravurní
angličtinu, mé výbuchy smíchu nad vtipy kolegyně Marty a vůbec můj hlas.
Brzy si na něj zvykne a bude vědět, že to je hlas jeho MAMINKY. (Teď mi to
slovo přijde ještě nějak krásnější, než dřív a pocit, že mi tak bude
říkat nějakej malej člobrda, je…prostě zvláštní a moc hezkej 
). No a až přijde mezi nás a já mu řeknu No konečně,
ahóój, néé!, tak bude vědět, že může být v pohodě, jelikož
uslyší ten starý známý, příjemný 
hlas. Jen aby si neřekl(a)….Tak to jsi ty,
kdo tak falešně zpíval ty svoje trampské songy z dětství a nenechal
mě chvíli v klidu? 
Jinak se máme dobře, jen (a vím, že už se opakujeme), potřebujeme to
jaro, ptáčky, kytičky a sluníčko, aby nám vehnalo do těla a hlavy
pořádnou dávku energie a elánu na druhý poločas. Příští sobotu jedeme
s Honim do Maďarska, kde se setkáme s jeho rodiči, kteří
přiletí z USA. Už nakoupili nějaké oblečky pro mimíska, mají toho
prý plný kufr, tak se těším. Taky přivezou houpačku! My stále ještě
nic nepořizujeme, času dost a venku hnusně, tak co. Ale já už si
v duchu představuju, jak budeme zařizovat dětský pokojíček a ták
.
Sobota 18. 3. 2006 v 8.42
Ahoj mimísku,jsem ráda, že zatím slyšíš jen zvuky své maminky Lucinky v Brně, protože nevím, jestli kdyby ses vyvíjel v Olomouci na Jungmance, jestli by byly v budoucnu tvé vztahy ke zpívání kladné.Já si totiž prozpěvuji, hlavně v koupelně, ale to jsem ráda, že mě nikdo neslyší. Děda Šimon si za třicet let krásného společného života musel zvyknout a je docela určitě rád. Když nejsem doma(třeba na školení), tak se mu stýská. Nikdy jsem se ho na to neptala, ale určitě to tak je. Tady v Olomouci bys mimísku sice neslyšel zuřivý štěkot kamarádky Bouffinky, zato třískání do banja je tu na denním pořádku. Má to banjo sice jen čtyři struny,ale někdy nám pocit, že se děda spletl a natáhl na něj strun jako na harfu. O hudební vzdělání máš v Olomouci postaráno.Já se té výchovy asi budu muset vzdát, to by děda Šimon těžce nesl, kdybys chytal dvoučárkované „c“ podle babičky.A pokud na tebe nespadne v koutě stojící basa, tak šlápneš na malou mandolinu,a pokud si chceš sednout do křesla, tak sedneš na studenou blánu s kobylou banja a až si budeš chtít jít lehnout do postele, tak tam budeš ležet s kytarou. V šuplíku najdeš několik fléten a na stole stojí metronom neustále vyťukávající rytmus, podle kterého Šimon mlátí do nástrojů a já musím podle něho pochodovat po dlouhé chodbě. Buď rád mimísku, že jsi zatím schován v bříšku a chodíš s Lucinkou do školy mezi děti. v Olomouci a na Veverce Tě čeká sparťanská výchova u ohně v zelených maskáčích za zvuků trampských songů. Užívej si zatím Mozarta v Brně, ale se už na Tebe v Olomouci moc těšíme. Babička Bača.
Neděle 19. 3. 2006 v 19.07
A jestli budeš zlobit, mimísku, zazpíváme ti společně s babičkou. To teprve uslyšíš!
Neděle 19. 3. 2006 v 19.54
No,s těmi hudebními nástroji to od maminky moc přibarvené není, je to tak a snad to ještě chvilku vydrží( mě i maminka). Jinak už vše potřebné nacvičuji na Veverce s Bufčou a už se těším, až tam budete oba. To bude super, ale nesmíš smrdět jak Bufča, takového tupla bych asi nepřežil. Postel je široká dost a misky na jídlo Vám pořádně označím, aby jsi mimísku nebyl o víkendu na granulích a Bufča na krupičce. Tu výhružku o případném duetu nastávající maminky a babičky ber vážně, opravdu hrozí nebezpečí, že by si ucho mohlo říct než toto tak raději nic a z pudu sebezáchovy by se přestalo vyvíjet.