Pátek 31. březen 2006

</p>Tak a jsme v POLOVINĚ našeho těhu života. Dvacátý týden. Utíká to hrozně rychle. Venku už začíná být teploučko, takže na druhý poločas se všichni těšíme. Včera jsem se přihlásila na předporodní kurzy, které vede jistá paní Jarmila Kovaříková. Dostala jsem na ni výborné reference – paní Jarmila prý dokáže maminky i tatínky tak naladit, že se na porod vysloveně těší. Kurzy probíhají od května (respektive od 28. týdne těhotenství) a stojí 2500,–Kč. Honi říkal, že do toho půjdeme, takže už nám tam drží místo . Včera jsem byla opět po čtyřech týdnech v poradně. Nic nového. Sestřička se mě vždycky zeptá, kolik vážím (nyní 53,5kg – přibrala jsem tedy zatím 1,5kg), změří mi tlak (fpoho), strčí do kelímku s močí nějaký lakmusový papírek a změří cukr a ještě něco (taky fpoho). Paní doktorka mě prohlédla a objednala zase za měsíc. Ptala se mě, jestli cítím pohyby miminka (na to se mě ptá poslední dobou každý), tak jsem řekla, že nějaké lehké bublání tam je, ale jestli to jsou ony pohyby, to nevím. Žádné „kopance“ zatím necítím, Víťa bude asi po tátovi, klidný, žádné divočiny neprovádí. Na rozdíl od Bouffinky…Ale musím ji pochválit, poslední dobou je i ona hodná a pokud zrovna netrucuje nebo nemá záchvat „dostihů“ (jak říkáme tomu, když zběsile běhá z pokoje do pokoje a zjevně není při smyslech), dá se s ní docela dobře vyjít.Co jinak nového v bříšku?V tomto týdnu už miminko pravděpodobně přesáhne 25 centimetrů a váhou se blíží 300 gramům. Celé tělo stále pokrývá lanugo, ale na hlavičce se začínají pomalu objevovat první jemné vlásky (do porodu ještě povyrostou a některá miminka se narodí s pořádnou kšticí). Většina vnitřních orgánů už je vyvinutá a miminko hlavně roste.Toť vše, co na miminkovských stránkách píší o mimču ve 2O. týdnu. Více se tam věnují maminkám a jejich pocitům, ale ty už jsem popsala dostatečně. Snad tedy ještě….je mi opravdu moc dobře a hezky fyzicky i psychicky (velkou zásluhou ohtanuvšího sněhu a občasného teplého sluníčka na obloze), na výsledky amniocentézy nemyslím, určitě to bude dobrý a na mimčo se už moooc těším. I Honzík­. Z porodu strach vůbec nemám, spíš z toho, jak to budu zvládat, až si Víťu přineseme domů . To bude „Itálie“!A co nového mimo bříško?U mě v práci docela dobrý, horší to bude až tak v květnu, to už je znát celoroční únava a s dětma taky už šijou všichni čerti. Včera jsme měli ve školní jídelně posezení s večeří ke Dni učitelů. Myslela jsem, že tam hodinku či dvě pobudu, ale nakonec jsem přišla domů o půl desáté. Zkušenější kolegyně – manželky a matky – mi dávaly rady do života, takže jsem pečlivě naslouchala a nějak se to protáhlo. Honzík má stále práce až nad hlavu, někdy k mé nelibosti bohužel ani neví kdy přestat. Ale i když mu to občas předhodím, on ví, doufám, že si jeho práce a toho, že chce naši rozrůstající se rodinku zabezpečit, moc vážím.Taky budeme mít novou vééélikou knihovnu, už ty knihy nemáme kam dávat. Zatím je ve výrobě. Už se těším, ubyde knih na stolech, na zemi, na okením parapetu…Já už mám taky v hlavě vymyšlený dětský pokojíček. Bohužel budeme muset ale vystěhovat z tohoto pokoje podnájemníka, mého bratra, zvaného Johnny. Zbývá mu ještě rok studia na strojárně, tak si prý najde privát s klukama. Johnny – soráč . I když by mohl zůstat i u nás, nabízela jsem mu to, mimčo bude stejně spát v postýlce v ložnici, ale nechtěl. Bude, pravda, potřebovat klid na tvorbu diplomové práce, a ten by tu asi neměl. Morenda (fotbalový stadion Moravské Slavie, který máme za domem) se už začíná zelenat, dneska jsme s Bouffi na procházce viděly na keřích první pupeny, ptáčči cvrlikají, na Vinohradech na kopci vyrůstají další bytovky, na Vídeňské pod náma se otevřela nová kavárna, ve Vaňkovce se otevřela nová galerie moderního umění (Honzík byl včera na vernisáži). Svitava i Svratka se zatím v Brně drží ve svých korytech a moly se stále drží v mé spížce i přes důkladná opatření učiněná sotva před pár týdny. Začínám ukládat do krabic a skříní teplé boty, péřovky, šály, rukavice, čepice a vůbec zimní výstroj a výzbroj a chystám se navštívit Baťu, abych zhlédla jeho nabídku polobotek a jiných jarních botek. Zítra jedu do své rodné Olomouce, máme tam sraz s kamarádkama z gymplu a na to se móc těším .Nějak se zatahuje, večer bude asi pršet, dokonce hlásili i bouřky. Já miluju ty letní bouřky z horka…no nic. Honzík jde za chvíli pro oběd do školní jídelny, já mám totiž ještě dnes neschopenku. Snad uvařily holky nějakou mňamku. I když já zbaštím cokoliv, hlavně, že nemusím vařit já .