Neděle 02. duben 2006

V sobotu jsem se probudila do krásného slunného rána . Hned jsem všude otevřela okna (i v ložnici – k Honzíkově nelibosti, protože ještě pochrupkával), taky dveře na balkon a nechala dovnitř vanout ten svěží, voňavý jarní vzdoušek. Nasnídala jsem se a vzala Bouffi na procházku. Šly jsme kolem Moravské Slavie a pozorovaly, jak osychají tenisové kurty a začíná se zelenat trávník. Počítám, že každým dnem naběhnou malí fotbalisté a začnou trénovat. V létě vždycky s Honzíkem sedíme na balkoně a sledujeme je, jak tam běhají, a jak na ně jejich tatínkové – trenéři řvou a komandují je. Když jsme se vrátily z procházky, vrhla jsem se na úklid, a potom jsem uklohnila zeleninovou polévku a špenát s bramborovými knedlíky. Všem chutnalo . Krátce po obědě jsme vyrazili i s hafáčkem směr Tvorovice, abychom navštívili Honzíkovu babičku. Žije sama v malilinkatém domečku, tak jsme s ní popovídali jak se vede a pomohli jí vyplnit nějaké úřední formuláře. Bouffinka babičku poskákala, popusinkovala a prošmejdila jí doma každý centimetr od postele, koupelny, kamen v kuchyni, krabice s bramborama, bedýnky se dřevem až po hrnce od oběda. Dělali jsme si z babičky legraci a řekli jsme jí, že bychom potřebovali Bufču na týden pohlídat. Babička se zhrozila a spráskla ruce, tak jsme šli raději s pravdou ven, aby se jí ještě nepřitížilo. Kolem druhé jsme se rozloučili a pokračovali v cestě směrem do Olomouce. Já jsem šla přímo na Horní náměstí, kde jsme měly s holkama sraz pod Orlojem a Honzík jel s Bouffinkou k našim domů. Kolem šesté jsme vyjížděli z Olomouce do Štěpánova, navštívit ještě moje prarodiče a popřát dědečkovi k narozeninám. Babička nás tradičně uvítala plným stolem – chlebíčky a jablkový závin. Bouffinka dostala šunkafleky a potom buchtu, no kdyby ji měla babička v péči delší dobu, asi bychom tu naši „atletku“ už nepoznaly…

Domů jsme se vrátili až kolem deváté, povečeřeli ony šunkafleky od babičky a koukali na nějakou poťapanou komedii s Cameron Diaz. Honi s Johnym měli takové záchvaty smíchu, že se mi z koupelny zdálo, že můj manžel nemůže popadnout dech a dusí se .

Nedělní jitro bylo opět nádherné a ještě teplejší než to sobotní. S Bouffinkou jsme tentokrát vyrazily kolem Svratky, abychom se podívaly, kolik je tam vody. Bufča musela opět očuchat každý roh, hovínko a každý čerstvý trsík trávy, takže procházka se docela protáhla. Dopoledne jsem zase uklízela, větrala a tak různě a po obídku jsme jeli s Honim nakoupit nějaké zásoby. V Ikea jsem si koupila dva plastové boxy na deky pod postel, taky dvě vázičky, ramínka a Bouffince dózu na granule. U východu z Tesca byl nový obchůdek se zmrzlinami všech možných druhů, nemohli jsme si nedat každý po kopečku . Teď píšu, a jak dopíšu, pustíme si asi nějaký filmeček. Mám sice kuchyň plnou nádobí, ale….musím na to načerpat síly! Navíc zítra už zase za dětičkama do školy a přes týden není na nic čas. Tak jdeme na to.