Čtvrtek 13. Červenec 2006

</p>Koukám, že se mi na metříku nějak opožďují týdny, ale to je vlastně jedno. Ono to asi zítra už skočí na 35. No a těch 40 dní do porodu – řekněme 40 dní do termínu porodu. Kdoví, jak to bude. Prvorodičky prý přenášejí, ale taky to může být i dřív (doufám, že ne moc ). Ptala jsem se Vítka, jak to vidí on, ale dotaz zůstal bez odezvy, asi zrovna chrněl. Tak se necháme překvapit.Miminko a maminka ve 35. týdnu dle „tabulek“:Velikost miminka se pohybuje kolem 43 – 45cm. Nezapomeňte, že v tomto stupni těhotenství již má vliv to, jak velcí jsou rodiče, takže pokud máte větší nebo menší dítě, nic si z toho nedělejte. Váha je kolem 2200 – 2700g. (Zatím nevím, jaké máme dítě, nikdo nám nic neříkal. Ale rozhodně si z toho nic neděláme). Miminko je v této době velmi aktivní – každou chvíli se z břicha maminky vynoří na jedné straně loket, na druhé straně patička. (To je pravda. V úterý jsme byly s maminkou a sestřenkou v Olomouci v kině na „Účastnících“ a Víťa byl asi naštvanej, protože už jsme to jednou viděli, tak to dával najevo velice intenzivně .) Hlídejte pohyby – pokud je jich příliš málo, nebo delší dobu necítíte miminko vůbec, volejte lékaře. Nicméně oproti minulým týdnům se o něco snižuje intenzita toho, jak do vás miminko kope –už totiž nemá tolik prostoru. (Náš mimísek má zatím zjevně prostoru stále dost!) Mnoho miminek si vytvořilo svůj denní rytmus – zpravidla opačný, než má maminka. V noci kope, ve dne spí. (Tohle jsem tedy nijak nezkoumala, ale řekla bych, že v tom žádný rytmus zatím nemáme .) Játra už mohou vytvářet první odpadní látky, ledviny jsou již plně vyvinuty. Mamince se vyklenuje pupík. (Jééé, no to je novina, já už ho mám náhodou dáávno vyklenutej  - co tam máte dál?). Většinu maminek trápí stále častější močení – rozhodně ale nesmíte přestat pít – miminko tekutiny potřebuje, jen nepijte kávu nebo čaj, které často nutí k častějšímu močení. (To joo, na malou chodíme často, ale taky bodejť, když pijeme teď v tom vedru jako duhy. No a kávu, kterou jsem doposud nikdy nepila, zrovna teď ucucávám. Říkám si, že mi snad trochu zvedne ten tlak a nepudou na mě furt ty mdloby .) Problémy s dýcháním – plíce mají méně prostoru, který zabírá miminko. Prvorodičky to mívají v této době již o něco snazší, protože je velmi pravděpodobné, že jejich miminko již začalo sestupovat (No Vítek začal sestupovat už dávno, je pěkně nedočkavej. Na rozdíl od holek z kurzu jsem vůbec nepociťovala žádné kopání do žeber, Vítek se rozmachuje spíš do šířky. Ale funíme i tak.) S blížícím se datem porodu vás čekají častější návštěvy u lékaře. (Ano, ano, včera jsme byli v poradně a další KO je již za týden.) Průměrný přírůstek váhy je 10,5 kilogramů, ale může se pohybovat od 7 do 16,5 kilo. Některé maminky přestávají touto dobou nabírat na váze. (Mně váha různě skáče, dvě kila nahoru, půl dolů, půl nahoru, kilo dolů a tak. Když to nějak zprůměruju, mám tak těch 7 kg navíc.)PoradnaVe středu ráno mě naložil tatínek do auta (no vlastně jsem si tam sedla úplně sama, nakládat mě nemusel) a vyrazili jsme směr Brno, Rybkova, poradna. Dozvěděla jsem se, že železa mám dost, abych vyzásobila i Vítka, moč OK, tlak nižší. To chápu. No a potom údaje jako: děložní čípek zkrácený, branka po špičku, klenby sníženy nebo mírně sníženy nebo co…tomu nijak valně nerozumím, ale asi normál. Jinak hlavička prý naléhá dobře, což je dobře a srdeční ozvy OK. OK. To už je mi krapet jasnější. Paní doktorka mi tedy ukončila neschopenku a od 11.7. jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Jéé, žena na mateřské dovolené zní mnohem lépe než žena práce neschopná . Taky mám už přestat brát hořčík, kontrakcím se prý už nebudeme bránit (no paní doktorka se určitě žádným bránit nemusí), mimčo už je vyzrálé. Noooo, Víťovi to samozřejmě tajím, aby ho snad nenapadlo se už drát ven! Cestou z poradny mě tatínek zavezl domů, kde jsem zalila polomrtvé kytičky a vybrala přetékající schránku (pro mě samozřejmě nic, že ), následně na Bakalku, kde jsem vyhledala naši paní ekonomku Renču a dala jí všechny ty lístky od doktorky, no a potom už jsme uháněli zase zpět do Olomouce.Nevím, jestli jsem se o tom už rozepisovala, ale teď tak trochu s Vítkem v bříšku a s Bufčou cestujeme. Honzík s bráchou a kamarádem Šmídesem odjeli ve čtvrtek 6.7. brzy ráno na šestnáctidenní cestu za současnou architekturou Španělska a Portugalska. No a protože jsem nechtěla zůstat s Bufčou sama doma, odvezl mě brácha ve středu předtím „na hlídání“ na Hanou, k babičce a dědovi do Štěpánova. Tam jsme vegetovaly do pondělního odpoledne. V neděli se totiž vrátili naši z dovolené, takže jsme se přesunuli do Olomouce, kde jsme doposud. Na víkend pojedeme asi znovu k babičce, je tam na prázdninách sestřenka z Prahy a příští týden bych chtěla být zase u našich. No a tak to střídáme. Původně jsem měla naplánované, jak tady navštívím spoustu kamarádek, sestřenek, jak budu s Bufčou pořád někde šmejdit po venku a po městě po obchůdcích a dokupovat drobnůstky, které nám ještě do výbavičky chybí. Počasí nám ale udělalo čáru přes rozpočet. Ve skutečnosti jsem ráda, že můžu být doma a nemusím nikam chodit, jen vyvenčit toho svého mazlíčka. Takže návštěvy a nákupy se odsouvají….no…bůhví na kdy. Honzík posílá každý den SMS, kde jsou a jak se jim daří, ale stejně je mi smutno. Včera jsme měli výročí svatby…Už se těším, až budeme zase spolu doma a užívat si v klidu poslední dny „svobody“, dá-li se to tak nazvat. Tedy poslední bezdětné a bezstarostné dny .