</P> 36. týden těhotenství Miminko: „Velikost cca
46cm. Váha cca 2800g. Zatímco vy už vůbec
nemusíte přibrat, pro dítě nastává období největšího nárůstu
hmotnosti. Každý týden teď přibere 250 –
350 gramů. Nehty na nohou dosahují ke koncům prstů. Pupeční
šňůra je dlouhá přibližně půl metru. Dítě již vypadá tak, jako před
narozením – má plné tvářičky a v podkoží je již uloženo
určité množství tuku. I když kosti jsou již pevné a dobře
vytvořené, lebeční švy nejsou spojeny – a ani do porodu nesrostou,
aby dítě mohlo projít porodním kanálem. Lanugo z těla miminka už
téměř zmizelo a také mázek, který jej poslední měsíce pokrýval a je
v podstatě pryč. Jen na některých částech těla mohou být ještě
malé zbytky. Pokud přemýšlíte, kam se poděl, dítě jej spolklo a uložil
se do střev, kde bude vyloučen jako první stolice -smolka.“ Maminka:
„V této době dosahuje děloha nejvýše za celé
těhotenství a je přibližně patnáctkrát větší než před otěhotněním
– posledních několik dní se mamince hůře dýchalo a mohla mít
i problémy se snědením většího množství jídla. Většinou
začíná v této době miminko sestupovat dolů do pánve,
čímž se problémy s dýcháním a pálením žáhy zmenší. Na
duhou stranu to znamená větší tlak hlavičky na močový měchýř a tedy
i problémy s chůzí a velmi časté močení. Zvlášť pokud se
řídíte radami ohledně otoků – mezi které patří i dostatečné
množství tekutin.nPrůměrný přírůstek váhy je 11
kilogramů, ale může se pohybovat od 7,5 do
17,5 kilo.“ Teda to se divím, že miminko teď toliko přibírá,
když já už vůbec. Mám stále svých 59 kg už asi 14 dní. Ale
jen ať Vítek ještě něco přibere, ať má nějakou zásobičku do
začátku. Dneska jsem byla v poradně. Tatínek mě tam z Olomouce
zase zavezl, klimatizovaným autem, protože kdybych měla jet vlakem, asi
někde z toho vedra zkolabuju. Byla jsem objednaná na 10:15, do čekárny
jsem přišla 10:05, byla prázdná. V 11:00 jsem stále ještě čekala
v čekárně, tak jsem se šla slušně připomenout….Sestra na mě
vyjela, že co má jako dělat, že pracuje a že se to „trochu“
zpozdilo, nooo! . OK. Normálně by mi to bylo jedno, ale tatínek na mě
čekal v autě už hodinu, navíc Bufča byla od rána sama doma a
nevěděla jsem, jak to bude snášet a jestli tam mamince neztropí nějakou
neplechu. Byla jsem dost vytočená, možná i díky tomu jsem měla
tentokrát tlak opět v normálu. Absolvovala jsem tradiční procedúry a
ouha – dozvěděla jsem se novinu! Paní doktorka mě vyvedla z omylu
ohledně sestoupení miminka. Asi jsem si dřív nějak špatně vysvětlila tu
její hatmatilku, jako že hlavička naléhá, taky to, že mám bříško
nízko a hlavička tlačí na močový měchýř, no zkrátka myslela jsem si,
že když mě i kolem toho „tvrdnutí“ tak vystrašila, že
miminko nám tedy už sestoupilo. Ále kdeže
! Teď vyrukovala s tím, že se miminku nějak nechce
sestoupit. Tak z toho jsem jelen. No má ještě měsíc, tak snad
sestoupí… No a co se jinak děje? Stále obývám můj a
Johnyho pokojíček u rodičů a spím ve své bývalé postýlce
obklopená plyšáčky, kteří už toho se mnou dost zažili. Začaly
jsme s Bouffinkou chodit na delší procházky brzy ráno, tak mezi půl
sedmou a půl devátou a večer až po osmé hodině. To abych se taky trochu
hýbala, když to přes den nejde. Honzík podává každý den zprávy a
vypadá to, že by mohli přijet o nějaký den dříve, možná snad už
v pátek
. Mám se tu sice moc dobře, všichni se o mě starají
a jsou na mě hodní, ale už jsem tak ustýskaná…strašně moc
. Taky to nějak rychle utíká, mám doma ještě spoustu
práce! Musím vyprat všechny oblečky pro Vítečka, taky plenky, všechno
vyžehlit a udělat doma generální úklid. S tím mi přijede asi pomoct
maminka, hlavně na okna a tak. Ještě nemáme kočárek (ale už je vybraný,
jen nemají barvu, kterou bychom chtěli), autosedačku, taky musím přikoupit
ještě nějaké plíny, na poště si vyzvednout koupací kyblík Tummy Tub,
který jsem si objednala po netu, ještě nějaké drobnosti do
porodnice…Taky čekáme, až nám přijedou sestavit tu novou knihovnu,
doufám, že se to do miminka stihne. No jak říkám, utíká to, už
začínám být trochu nervózní
. Teď už spíš z porodu, když jsou taková
vedra…ach jo
. P.S. Dole fotečka našich pupíků
z předporodních kurzů. Úplně vlevo je Jarmila, to poznáte, ta nemá
pupík. I když můj tam taky není moc vidět.
Neděle 23. 7. 2006 v 20.48
Tak už ses dočkala, Honzík se vrátil a já jsem si Tě ještě naposledy užil jako nemamču. Jsem rád, že jsi u nás byla a že sis trochu připoměla doby kdy jsi tu byla s náma. Brzy Ti začne úplně nová životní role na kterou se těším stejně jako Ty s Honzíkem. Na kočárku jsme domluveni, zítra ho objednávám a přivezu ho do Brna. Zvládej vedra, já jedu na chalupu.