Středa 26. Červenec 2006

</p>37. týden těhotenství„Na začátku desátého – posledního – lunárního měsíce měří plod měří asi 47 cm a váží kolem 3000 g. Už jej lze považovat za zralý. Kdyby se teď miminko narodilo, dokázalo by celkem bez problémů přežít díky nemocniční péči. Nehty jsou již dorostlé ke špičkám prstů (to patří k jednomu z ukazatelů dostatečného vyvinutí miminka). Dále je vyvinuté obočí, fungují mazové žlázky (některá miminka se rodí s krupičkou na nosíku) a na povrchu tělíčka je hojně mázku. Ten chrání miminko před plodovou vodou. Kdyby se narodilo nyní, bylo by pokryto mázkem celé. S blížícím se datem porodu se vytrácí i mázek a přenášená miminka nemají téměř žádný. Lanugo (drobné jemné ochlupení, vyskytuje se přibližně od 26.týdne) se začíná z těla postupně vytrácet. Zůstává jen na lopatkách, popřípadě na ramenou nebo horní části paží. Některá miminka již mají pořádně dlouhé vlásky – až kolem 2–4 cm. Během tohoto týdne začíná miminko většinou sestupovat hlouběji do pánve. Výhodou je, že se díky tomu budoucí mamince lépe dýchá. Nevýhodou je, že jak hlouběji posazená hlavička tlačí na močový měchýř, takže mamince se chce hodně často močit. Během tohoto týdne se také miminku zpevní chrupavky, čímž se ouška mírně odchlípí od hlavičky. Pokud je plod chlapeček, měl by v této době mít již sestouplá varlata v šourku. Miminko už umí vše, co bude pro začátek na světě potřebovat, i když většina toho spadá spíše do oblasti reflexů. Umí křičet, dýchat, kašlat, škytat, sát, udržovat tělesnou teplotu. Fungují také jeho smysly – reaguje na světlo, zvuk, otřesy, chlad či teplo a má vyvinutou chuť. Děloha může začít dělat nepravidelné slabé kontrakce – tzv. Braxton-Hicksovy kontrakce. Na druhou stranu mohou být občas tak silné, že maminka raději jede do porodnice – aby se vrátila zase domů. Na druhou stranu je lépe jet dvakrát zbytečně, než nedorazit, kdyby se opravdu něco dělo. Budoucí maminka se v této době cítí již zpravidla velmi neohrabaná a nemůže se dočkat, až porod přijde. Naštěstí už v této době tolik nepřibírá. Průměrný přírůstek váhy je 11,5 kilogramů, ale může se pohybovat od 8 do 18 kilo.“Šmankote, šmankote, to to letíííí…cože? 27 dní do porodu??? No jo, už to tak bude . Před pár dny jsme se přehoupli do devátého měsíce. Jdeme do finiše. Do hlavy se mi dere melodie „Tak už jdeme do finále a poslední tóny znííí…“, jenomže touto písní něco končilo, kdežto u nás to vlastně všechno teprve začne ! Jestlipak bude takhle veselá i potom….to si povíme.Takže se mrknem, jak nás vidí statistika a tabulky a srovnáme to…Jak je Víteček velký a kolik asi váží nevíme, i když některé spolutěhule teď chodí ještě na jeden UZ, kde jim to všechno řeknou. Ale ono to vyšetření není pro mimi tak úplně neškodné, takže pokud je mimi vpořádku, dáme mu ještě čas a zvážíme a poměříme ho až „naživo“. To, že je od 37. týdne plod naprosto zralý mě docela uklidňuje, bála jsem se, aby se nenarodil dřív, když mi pořád tvrdlo to břicho a tak. Teď už je to na Vítečkovi. Až se mu nebude v bříšku líbit, řekne si – cituji Jarmilu: „Tady už mi pšenka nepokvete, du ven!“ a půjde.Co se týče sestoupení miminka, tak dneska v poradně paní doktorka říkala, že čípek je změklý, a že se nám to pěkně chystá, ale hlavička je stále vysoko nad vchodem. Ptala jsem se, jestli z toho něco plyne, že bych se třeba měla víc pohybovat, cvičit…ale prý ne. Vždyť taky Vítek není žádnej trouba! On ví, že tu mám ještě kupu nevyžehlených oblečků, plínek, že nemám kojicí podprdu, sbalenou tašku, kočárek a autosedačku, taky ta knihovna ještě nestojí, není poklizeno….prostě „NENÍ KAM SPĚCHAT“ - což je mimochodem Hon­zíkova životní filozofie. Pak má ještě jednu: „Hlavně se nezpotit!“ Dále se výše uvádí, že maminka je již zpravidla velmi neohrabaná. Tak lehce neohrabaná jsem, ale žádné drama. Kdybych přibrala místo 8kg 20kg, asi by to bylo jiné. Pravda ale je, že mám pocit, že máme poslední dobou čím dál menší vanu a užší futra, oblíknout si kalhoty nebo nasadit ponožky zabere celkem dost času a hlavně je to nárčné na stabilitu (navíc já jsem byla vždycky spíš labilní ), no a převrátit se v noci z jednoho boku na druhý je již dosti náročný manévr. Ale jako tank, sud, či slon si nepřipadám, to nééé . Braxton a Hicks nás taky nechávají zatím v klidu, žádné kontrakce, občas tedy mám takové divné „bolení“, ale na odjezd do porodnice to rozhodně není. Většinou je z toho spíš návštěva WC. I když…..porod prý obvykle začíná i intenzivním vyprazdňováním   . Co mne ale opravdu znepokojilo při čtení popisu změn v 37. týdnu těhotenství na „miminkách“ byla tato věta:„Během tohoto týdne se také miminku zpevní chrupavky, čímž se ouška mírně odchlípí od hlavičky.“Máme totiž v rodině genetické dispozice k jakémusi intenzivnějšímu zpevnění těchto chrupavek a výraznějšímu odchlípení oušek od hlavičky… Jsme proto připraveni na vše. Mě i moji maminku nakonec zachránila menší plastická operace v dětství, Honi říkal, že by Vítkovi dal taky nějaké peníze „bokem“, pro jistotu. Děláme si vždycky legraci, já říkám Honzíkovi, že se prcík zapasuje v pánvi velkou hlavičkou po něm a Honi kontruje tím, že hlava bude v pohodě, ale že se šprajcne ušima po mně . Tak uvidíme.Jinak počasí je i v 37tt stále tropické, takže naše aktivity jsou velmi omezené, pobýváme doma, chladíme se, zavlažujeme. Momentálně taky vyklízíme starou knihovnu a skoro celý obývák, protože zítra naběhnou chlapci z Prostějova a budou nám tu montit knihovnu novou, véélikou. Takovým svěžím vánkem v celkem stereotypním přežívání veder byla návštěva divadelního představení Kupec benátský (v hlavní roli s Bolkem) na Špilberu v rámci Shakespearovkých dní v Brně. O tom více v Kulturním deníku, doufám, že brzy. No a potom také včerejší večerní posezeníčko u Hebnarů na zahradě. Zkoukli jsme jejich novou ložnici (tímto se znovu omlouvám Violce za nepatřičnou poznámku ohledně volby barvy stěn – Violko, ta fialová je pěkná, vážně, vůbec není špatná !), následně se opékalo masíčko a klábosilo. Kromě Violky a jejího manžela Aleše tam byla ještě Šárka a její exotický přítel z Portugalska Hélio (čti élijo), se kterým si Honi zdokonaloval svoji angličtinu. Takže tak. S přáním chladnějšího počasí sobě a všem těm nemasochistům, kteří taky denně 35 stupňů ve stínu nemusí, se loučím. Pá .