Středa 02. srpen 2006

</p>38. týden těhotenství (teprve ho začínáme…)„Po dokončení 38. týdne je miminko považováno za zralé, a pokud by se nyní narodilo, narodilo by se tzv. v termínu. 2 týdny před stanoveným datem porodu je ještě v rámci tolerance. To znamená, že jeho váha se už pohybuje kolem hodnoty, kterou může vážit při porodu – většinou kolem 3200g. Během následujících dní přibývá přibližně 28 gramů denně. Velikost miminka se pak pohybuje kolem 46–48 cm. Co se týče stupně vývoje platí samozřejmě totéž, co pro miminko ve 37. týdnu těhotenství. (Nehty jsou již dorostlé ke špičkám prstů, je vyvinuté obočí, fungují mazové žlázky a na povrchu tělíčka je hojně mázku. Kdyby se narodilo nyní, bylo by pokryto mázkem celé. S blížícím se datem porodu se vytrácí i mázek a přenášená miminka jej nemají téměř žádný). Lanugo už v podstatě vymizelo a může zůstávat jen na lopatkách, popřípadě na ramenou nebo horní části paží. Některá miminka již mají pořádně dlouhé vlásky – až kolem 2–4 cm. Pokud je plod chlapeček, měl by v této době mít již sestouplá varlata v šourku. Miminko už umí vše, co bude pro začátek na světe potřebovat, i když u většiny jde spíše o reflexy novorozence. Umí křičet, dýchat, kašlat, škytat, sát, udržovat tělesnou teplotu. Fungují také jeho smysly – reaguje na světlo, zvuk, otřesy, chlad či teplo a má vyvinutou chuť. Všechny vnitřní orgány jsou již plně vyvinuty a během posledních týdnů těhotenství si vyzkoušely (a ještě chvíli vyzkoušejí) svoji funkčnost. Miminko polyká plodovou vodu, která obsahuje části mázku a lanuga. Tyto látky jsou postupně ukládány ve střevech a budou v prvních dnech po porodu vyloučeny jako první stolice – smolka.“Jak vidno, téměř stejné jako minulé týdny. V bříšku už se nic nového neděje, miminko je zralé a nachystané vykouknout na svět. Teď ještě aby se nachystaly ty „porodní cesty“, já a můžeme se do toho pustit . Zprávičky z dnešní poradny jsou takovéto: tlak 120/70, moč OK, váha 61 kg (tzn. +9), stěr na streptokoka negativní. Paní doktorka tam měla zrovna zapnutý ultrazvuk, tak prý když už to tam má, že se na mě koukne. Říkala, že hlavička už trochu sestoupila, ale naléhá acentricky (našla jsem si, že je to křivě, prostě né přesně na vchod, ale na jeho kraj). Víc se k tomu nevyjádřila, tak to asi nebude nic závažného. Vždyť já jsem hnedle říkala, že je tam Víťula nakřivo, mám totiž i trochu „křivé“ bříško. Snad se tam nakonec uhnízdí tak, aby mohl lehce ven a né, že já budu tlačit jak o život a prcek mi bude hlavičkou drtit kyčel ! Budu mu muset večer promluvit do duše. Paní doktorka mi na monitoru zase ukazovala Vítkovýho pinďu, ale toho už známe, taky říkala, že mimi nebude ani moc malé ani velké, prostě akorát. Doufejme, že „akorát“ pro moji pánvičku, tedy spíše trošku menší, prosííííím. Otoky nemám ani jsem v těch vedrech neměla, takže kolonka „otoky“ v mé těhotenské průkazce je také vždycky proškrtnutá. Dál tam mám napsané (pokud jsem to správně vyluštila, jelikož doktoři snad neumějí slušně psát), že čípek je 0,5 cm, poloha plodu PPP II (minule bylo PPP I), ale to mi stejně nic moc neříká. Zítra jdu do porodnice na „monitor“, kde mi natočí nějakou křivku a budou poslouchat, jak Vítkovi bije srdíčko. Už jsem tam byla asi před dvěma měsíci, poslala mě tam doktorka, když mi pořád tvrdlo břicho. Už se těším, protože je krásný slyšet, jak to tam bubnuje, a pak takový chrastění, to když se mimi hýbe . Taky mě zítra odpoledne čeká sraz se spolutěhulkama z kurzu. Jsem zvědavá, kolik se nás sejde, protože už se nám to pěkně rozrodilo. Stále mi chodí nějaké mejlíky nebo SMS, kdo už porodil, kde a jak. Tedy jen ve zkratce. Podrobně to probereme, až se někdy v říjnu sejdeme s miminkama zase u Jarmily. Takže na zítřek jsem pěkně naladěná a vůbec jsem pěkně naladěná, protože se ochladilo a má být takhle „krásně“ ještě několik dní. Kdyby to vydrželo až do porodu, vůbec bych se nezlobila.Konečně jsem asi po měsíci vyrazila do města, abych dokoupila poslední drobnosti do výbavičky a do porodnice. Pro mimi jsem koupila ve zdravotnických potřebách buničinové tampónky (čtverečky) – mají se tím čistit ouška a nosánek, taky líh na pupík, pro sebe nové papuče do porodnice a následně domů (v těch rozkousaných od Bouffinky tam nemůžu, to je jasný), dále froté prostěradlo do postýlky (už to tam má krásně nachystané, hned bych tam šupsla ), no a nakonec tu kojicí podprdu. Při výběru jsem byla trochu bezradná,ale paní prodavačka si mě prohlížela, vypadala, že tomu rozumí a poradila mi s velikostí. Uvidíme, co se mnou udělají hormony po porodu, ale snad se do ní vejdu .Mám sbaleno. Ano, ano, někdo by možná řekl, že je ještě brzy, ale já jsem klidnější. Je toho plná cestovní taška! Jmenovitě tedy: dvě láhve neperlivé Matonky, balík plínek Pampers New born, poporodní vložky, jednorázové kalhotky (kdo neviděl, o hodně přišel ), Lactacyd, mast Bepanten, papuče, ručník a osuška, kojicí podprda a vložky do ní, oddací list…no a to je zatím asi vše. Až to přijde, dobalím hygienu, nějakou kalorickou bombu (asi čokoládky), kdyby došla enegrie a těhotenskou průkazku. Tak.Když jsem si to předevčírem pěkně všechno skládala do tašky, ptal se mě Johny úplně vážně, jestli někam jedu. Říkám: Jo, do porodnice! Ladíme poslední detaily. V komodách v ložnici už jsou vzorně poskládané vyprané a vyžehlené oblečky (těmi nás na první měsíce vybavili hodní prarodičové Kra­tochvílovi ), na přebalovacím stole je podložka, deka, kyblík a kosmetika, naprosti naší postele povlečená a nachystaná postýlka. Už máme i autosedačku Chicco Synthetis Plus a objednaný kočárek Kid Defender (obojí dostane Víteček od hodných prarodičů z Olomouce ) a v obýváku sestavenou a přestěhovanou knihovnu. No a do porodu už se můžu věnovat „jen“ úklidu. Jinak se cítím dobře, jak se ochladilo, je to hned jiná. Dneska jsem sice prošla město, uvařila rýžový nákyp (můj první!), umyla koupelnu a vytřela a po zbytek dne jsem byla zralá tak akorát na ňuchňání s Bufčou a poslouchání povídek Oty Pavla. Ale v 9. měsíci asi nikdo nepodává extra výkony, takže si nestěžuju. Koukám na metřík, ještě asi 3 týdny. Zatím nepociťuji, že by se v mém těle něco chystalo, na rozdíl od spolutěhulek z kurzů nebo na netu, co mají podobný termín jako já. Ty už mají jakési bolesti, asi už ty poslíčky či čo odcházejí jim hlenové zátky…My nic. Ostatně jak říká Honi, už to tu zaznělo: „Není kam spěchat.“Pá  P.S. Přidala jsem nějaké povídání o našem kyblíku, co jsem našla na internetu a dole nějaké fotečky.„Tummy Tub je kyblík speciálního tvaru, který simuluje dítěti prenatální prostředí. Má oblé dno a jeho stěny se jen pozvolna rozšiřují do stran. Dole má protismykový proužek a ze strany je cejchovaný ryskami pro plnění vodou. Množství vody je závislé na váze koupaného dítěte. Ze stran má kyblík prolisovaná „madla“ pro snadnou manipulaci.Vanička versus kyblík Srovnejme koupání ve vaničce s koupáním v kyblíku. Dítě je do kyblíčku vkládáno ve svislé poloze a ve vodě je až po krk. Není mu tudíž zima a koupání nemusí být rychlé. Na rozdíl od vaničky je však o něco obtížnější úchop dítěte v kyblíčku (viz. obrázek). Ale i zde jde využít kromě polohy v plném kyblíčku i čistě očistnou polohu s naplněním kyblíku vodou pouze do jedné třetiny. Koupání ve vaničce většinou končí v půl roce dítěte. V kyblíčku lze koupat i tříleté děti (poznatek z vlastní praxe). Obtížnější je mytí v kyblíčku, pokud rodiče upřednostňují pečlivou očistu dítěte s řádným namydlením. V tomto bodě však pediatři nahrávají kyblíčku. Dnes již většina pediatrů časté mytí mýdlem nedoporučuje. Je však pravdou, že i při použití tekutého mýdla je dítě poněkud „kluzké“ a tak se manipulace s dítětem stává obtížnější a je to otázkou cviku. Na rozdíl od vaničky je kyblík však optimální k léčebným koupelím, a to i proto, že v něm voda díky jeho tvaru pomaleji chladne. Odborný pohled Po porodu se dítě dostává do „bezhraničního“ prostředí. V břiše na „vše“ dosáhlo, nyní je vše daleko. Mění se teplota okolí dítěte, která byla dříve téměř konstantní. Tak jako dává mnohým dětem pocit bezpečí zavinovačka, ve které kolem sebe stále „něco“ cítí, tak i kyblík při koupání poskytuje dítěti prostor, který je pro něj zmapovatelný. Po zanoření do kyblíku se většinou dítě zklidní, postupně rozevře dlaně u obou rukou a zaujme polohu, kterou zaujímalo u matky v břiše (nemíním tím polohu hlavou dolů). Často kope, poskakuje, protahuje se a užívá si volnost pohybu – „vznáší se“. Letáček dodávaný dnes již v češtině s kyblíkem uvádí i možnosti léčebné – pomoc při dětských kolikách, zklidnění dětí, léčebné koupele. Nejsem lékařka, a tak to z odborného hlediska posoudit nemohu, ale jako matka tří dětí a z toho dvou „kyblíčkových“ to rozhodně díky srovnání mezi vaničkou a kyblíkem nepopřu.“