Úterý 08. srpen 2006

</p>39. – 40. týden těhotenství„Mi­minko je již plně vyvinuto a vše se připravuje k porodu. Velikost miminka se pohybuje mezi 48 až 52 centimetry, váha kolem 3500g, plně vyplňuje dělohu. Přibývání na váze u maminky se může v posledních dnech před porodem zastavit, nebo může její váha dokonce mírně klesnout. Lanugo se již úplně vytratilo, snad jen s výjimkou horních částí paží a ramen. Pokožka již téměř není pokryta mázkem – ten někdy zůstává jen v kožních záhybech. Vlasy miminka jsou hrubší a silnější, některá miminka se rodí s bujným porostem hlavy, jiná naopak bez vlasů. Barva vlasů nemusí vůbec odpovídat barvě vlasů rodičů. Mázek uvolněný z pokožky zabarvuje plodovou vodu. Původně čirá tekutina se stává matnou. Nikdy by však neměla být kalná nebo dokonce zapáchat. Nehty na rukou dokonce přesahují konečky prstů, někdy mohou být pěkně ostré a miminko se jimi může i v bezpečí maminčina bříška pěkně poškrábat. Miminka obou pohlaví mají malé bradavky. Tělo miminka je od maminky zásobeno protilátkami proti nemocem, které bude využívat v prvních několika měsících, než se jeho tělo naučí vytvářet vlastní protilátky. Pokud maminka čeká již druhé nebo další dítě, sestupuje hlavička do pánve až nyní – tedy později než u prvorodičky­.Musím říct, že do začátku devátého měsíce mi čas strašně rychle utíkal, nestačila jsem se divit. Teď, všechno nachystané, se to vléééčééé jako blázen. No ale popřádku, co se tedy za poslední těhu-týden událo (něco se přeci jenom událo ):ČtvrtekNa ráno jsem byla objednaná do porodnice u "Milošů“ na monitor. Tedy v žádance jsem měla něco jako…prosím o vyšetření NST..ale prostě je to monitór a basta. Cestou do druhého patra mě míjely dvě lékařky (nebo sestry?) a ta jedna se na mě kouká (na moje bříško hlavně) a říká:" Jééé, vy jste hezká! Vypadáte, jako byste polkla meloun!  Dle MUDr. Nagye, kterýžto měl zrovna službu, dopadl monitor dobře. Akorát Viťulda byl zrovna úplně v klidu, břicho ani jednou neztvrdlo (jinak tvrdne co chvíle a trvá to pěkně dlouho, než zase povolí), takže pan doktor neměl možnost vidět, jestli se mu daří i při těch kontrakcích. Ale asi joo. Odpoledne jsem se konečně vydala na sraz „zbytku“ Pupíků. Byla docela kosa, zapadly jsme tudíž do nejbližší restaurace a jaly se dlábit palačinkama, steakama, salátama a vším možným. Do zásoby. Raději. Kdyby „potom“ nebyl čas na vaření . Probraly jsme, co bylo potřeba a konstatovaly, že už nás to nebaví a chceme co nejdříve rozšířit řadu maminek na úkor pupíků. Už to chceme mít všechny prostě za sebou a mít ty svoje mrňousky doma. Do kurzů nás chodilo 16 a 8 z nás už je maminkama. Většina holek porodila po termínu, některé musely jít dokonce na „vyvolání“, z čehož máme my ještěpupíci docela strach. Ale zatím dopadlo všechno dobře, holky-maminky nás pravidelně informují, jaký byl porod, co sestry, lékaři, jaké to bylo, jak se k nim chovali, jaké byly dojmy z té které porodnice a tak. No a ty, kterým dovolí mimčo, podávají už zprávy o bolavých pipinkách , kojení, spinkání, plakání a probdělých nocích. Některé dokonce vzkazují, že to „nejhorší“ přijde až po porodu . Ale ony tak nemyslí, vždycky nakonec ukončí svůj mejlík tím, že jejich drobeček je krásnej, úžasnej, miloučkej a v podstatě i hodňoučkej.Pá­tekNestalo se nic moc zvláštního, zase lilo jako z konve. Rozhodně si ale nestěžuju, déšť ani to chladné počasí mi vůbec nevadí, ba naopak si docela libuju. Honi měl nějaké vyřizování v Husovicích, tak mě vzal s sebou a vysadil v obchodě s kojeneckým zbožím. Tak jsem to prošla a koupila ještě ochranný pás do postýlky (nebo mantinel se tomu říká, já nevím) a jedno froté prostěradlo. Doma jsem to vyprala a už je to nachystané v drobečkovic pelíšku.Sobota, neděleVíkend byl stále deštivý, a proto ve znamení domácích prací, úklidu, různého přerovnávání mimi-věcí a krátkých procházek s Bufčou. Zajeli jsme jen nakoupit nějaké potravinové zásoby a já jsem si koupila v ElectroWorldu nového pomocníka do domácnosti – ruční (?) vysavač Hoover. Nemůžu si ho vynachválit, každý den s ním „hůvříkuju“, jak říká Honi. Hlavně chlupy po Bufče a potom kolem sporáku. Já totiž když vařím…no raději mlčím….Pondělí­Jak by řekl děda Komárek:„Chčije a chčije…“ Zase jsem poklízela, vydrhla jsem celou podlahu v kuchyni houbičkou a Savem. Taky skříňky s nádobím a koupelnu. Ať Vítek neřekne, že mám mamu napořádnicu! Odpoledne mě navštívila kamarádka a kolegyně z Bakalky Marci. Líčila mi, kde všude byla a co za ten měsíc stihla projet a prožít, no já jsem ten červenec tak pestrej neměla. Jo ale abych nezapomněla, musím se pochválit. Che. Upekla jsem buchtu, takovou bublaninu s černým rybízem z Veverky a povedla se. Na rozdíl od „acidovky“, do které jsem se pustila před týdnem. Ta teda nedopadla vůbec dobře, to byl jeden z mých kuchařských omylů . Nějak nezapůsobil kypřicí prášek…ÚterýHoni odjel ráno do Prahy. Brácha taky odjel, takže jsme zůstaly s Bufčou siroty. Ráno jsem zavolala paní doktorce Krejčí, dětské lékařce, která má ordinaci kousek od nás. Mám na ni od maminek výborné reference, tak jsem nás tam s Vítkem chtěla zaregistrovat. Sestřička říkala, že to není problém. Ať zavoláme, jak přijedeme z porodnice a paní dochtor nebo ona se na nás přijde juknout, prohlídnout a ukáže nám co a jak. Tak to je bezva, to jsem nevěděla, že se takhle chodí domů. Odpoledne jsem byla něco vyřídit na gyndě a vyzvednout si kosmetiku, co jsem si objednala na kurzech. Je to nějaká hypoalergenní kosmetika pro mimča značky Babé, byla docela mastná, takže asi jen na ty první týdny či měsíce, kdy je pokožka nejcitlivější. Potom asi přejdeme na ten SebaMed, ten je prej taky dobrej. Uvidíme, co nám řekne paní doktorka. Večer jsem si povídala s těhulkama na netu, uklízela něco v komoře a pak koukala na Colomba. Přitom jsem spořádala celou velkou bublinkovou orionku, tři rohlíky, konzervu černých oliv, pár nezralých švestek a tři jablka. Pak mě tak píchalo v břiše, že jsem si myslela, že to jsou asi už ty poslíčky , ale patrně to bylo jen nadmuté bříško . Teda ne patrně, ale určitě, slyšel to i Honi .Středadopíšu až zítra, jak přijdu z poradny a monitoru…zbytek už dávám na netJsem tu a dopisuji středu:Teda v noci z úterý na středu jsem se vůbec nevyspala. Nevím, jestli to jsou už ty poslíčky, ale měla jsem každou chvíli takové divné křeče, které mě vždycky probudily. Bříško ztvrdlo a všude to píchalo, no nevím. I když by to byly poslíčky, nemusejí ještě nic znamenat, ty se prý mohou objevovat i měsíc před porodem. Na 11:30 jsme naklusali do porodnice na monitor. Prý je to všechno v normě, byly tam kontrakce, ale jen nepravidelné. Ptala jsem se paní doktorky, jestli je možné, že bych nepoznala, kdyby případně odešla plodová voda, když teď pořád něco odchází (teda jen neškodný výtok, žádné hlenové zátky, zatím) a navíc to prý může být po troškách…Odlila mi nějakou tekutinu do zkumavky a říkala, že kdybych měla podezření, kápnu na vložku. Když to zezelená, byla to plodovka. Potom jsem valila domů udělat oběd a na 13:30 do poradny. Tlak jsem měla 138/78, tedy asi OK, moč jakbysmet. Váha 61,5 kg (stále ještě něco pomalinku přibývá). Ale tentokrát mě paní doktorka potěšila. Vyšetřila mě a výsledek zněl: Miminko už pěkně naléhá (asi na vchod), čípek zkrácený 0,5cm, měkký. Jsme tedy už nachystaní na porod! . Prý to může být každým dnem anebo taky za 14 dní, to prý se neví. Ale kdyby začaly být kontrakce pravidelné, mám se rozjet do porodnice. No nazdar. Už se to blíííížííííí. Tak ještě musíme vydržet přes víkend, to jedeme k babičce na Hanou na hody, no a potom ať to raději už vypukne. Bojííííím . Ale jen trošku, bude tam se mnou Honzík .Odpoledne jsem šla na procházku a nakoupit, bříško tvrdne každou chvíli. Je to zatím jen dost nepříjemný, bolestí bych to nenazývala. Ta rozhodně teprve přijde, s takovými výrazy zatím šetřím…Kdyby se něco dělo, budou zprávičky dřív, jinak asi zase za týden. (Paní doktorka v poradně mi popřála, kdybychom se příští týden prý už neviděly, ať vše dobře dopadne). Jéžišmarjáááá, tak ONO to fakt přijde. Já tady dělám hrdinku, že jako v pohodě, že jako klidně dnes…a najednou mě to docela zaskočilo. Jdu si ještě honem zopakovat to dýchání…..Málem bych zapomněla! Do tašky do porodnice jsem přibalila: ponožky, toaleťák (prý je potřeba, to je na tom naše zdravotnictví tak špatně?) a plavací kruh (ten doporučují již odrodivší holky, bez něj prý nejezdit, jinak si nesednem).Pá a dole jsou nějaké fotečky, jsem dneska neměla co dělat….